Na letošní červen opět plánujeme čtyřdenní cykloakci s partou - trénink je nezbytný. Občas se nám podaří někoho na kola vylákat - tu do cukrárny v Potštejně, jindy dokonce do kopců - Rokytnice, Zemská brána, Petrovice, Kunvald, Kameničná, Slatina n. Zdob. ...

Krásný výlet se nám povedl v úterý 1. května - ráno v sedm jsme naložili kola do vlaku a vystoupili na konečné v Náchodě. Půvabným údolím Metuje jsme se svezli do Nového Města, posilnili se v jedné z místních cukráren a pokračovali přes Zákraví a Vanovku do Ohnišova, z Bačetína pak příjemnou polňačkou k Miškovu a na Skalku. Po dobrém obědě (většina si dala kuře ratatata :-)) pak následovala Hroška, Ještětice, Kvasiny a naší oblíbenou cestou nad Lukavicí s vyhlídkou na Orlické hory domů do Rychnova. 

I další květnový svátek patří cykloakci - 8. května se ráno svezeme vlakem z Doudleb do Letohradu. Je nás celkem osm, trochu máme obavy z přepravy, ale do vlaku jsme se vešli spolu s dalšími cyklisty. Zdravíme tímto opět Slávu K. Ten ovšem na rozdíl od nás mířil někam do Polska. My na pohodovou cyklostezku podél Tiché Orlice, alespoň jednou za rok ji nutně musíme projet. 

Oběd byl před Chocni v restauraci Mítkov, pak ještě zastávka v oblíbené cukrárně v Chocni. Domů přes Běstviny, Číčovou, lesem do Kostelce a přes častolovický zámecký park do Rychnova. Dopoledne slunečno, pak trochu oblačnost, přijatelné teploty - ideální počasi na kolo. 

V neděli 13. května míříme na rozhlednu Osičina, Vlaďka projevila přání shlédnout poutní místo v Dřízenském údolí. Odtud do Přepych, Nové Vsi, Ježkovic, přes Lično a Olešnici na oběd do Čestic a ve tři hodiny odpoledne už jsme zase v Rychnově. Celý den je krásně slunečno, teplo skoro jako v červenci. Kdypak konečně pořádně zaprší?

 

Vysočina - z Luže přes Svratku a Nové Hrady

Vláďa navrhuje kromě tréninku na kole potrénovat i jejich nakládání na vozík. Vybrali jsme k tomu slunečnou neděli 20. května - už za tři týdny budeme možná u Ohře nebo v některých západočeských lázních. Trochu jsme si přivstali, od sedmé hodiny se postupně sjíždíme na určeném místě. A brzo už dvě auta, jedno s vozíkem, míří do Luže. Vybrali jsme oblast, kam se nedostaneme vlakem a zdaleka ji nemáme ještě úplně prozkoumanou. 

Když se po nezbytných "kávičkách" a podobných zdržovačkách konečně shromáždíme u složených kol v Luži, je už skoro půl desáté. Můžeme se vydat na trasu - je nás celkem osm, skupinu odhodlanou vydat se na červnový čtyřdenní výlet pro dnešek posílila ještě Dáša. Přes Zbožnov míříme do Předhradí, omrkneme nádvoří hradu Rychmburk, který slouží jako sociální ústav, ale pro veřejnost není uzavřen. Na nedaleké lavičce si dáme svačinku a už zase frčíme dál - krajina je nádherná, jen to nějak podezřele stoupá. Žďárské vrchy. Projíždíme několika obcemi, zaujal nás kostelík v Krouně, vydáváme se k němu kousek od trasy. 

A konečně je tady Svratka - máme tu naplánovaný oběd. Vláďa vyrazil napřed, aby vypátral tu nejlepší hospodu a podařilo se - klasická česká kuchyně, chutnalo nám. Jožu v nabídce zaujaly borůvkové knedlíky, ptá se sevírky u výčepu - je to polotovar? Z kuchyně se ozvalo - já vám dám polotovar! Prý byly moc dobré :-). Další trasa vede přes Křižánky, krajina se trochu změnila, vpravo vidíme Devět skal - nejvyšší vrchol Žďárských vrchů. Odbočujeme na Březiny a Pustou Rybnou, dále pak přes Paseky na Proseč. Na trase je rozhledna Terezka, ale nějak nemá nikdo zájem, navíc je už zavřená. Naštěstí se tady mění sklon - a teď už téměř výhradně sjíždíme. Však jsme si to taky zasloužili. Těšíme se do Nových Hradů na odpočinek u kafe, dokonce před zavíračkou mají v zámecké kavárně ještě nějaké zákusky pro ty, co chtějí hřešit. Pořídíme hromadné foto a už nás čekají poslední kilometry - Mokrá Lhota, Bílý Kůň a Luže. 

Zdála se vám, dámy, trasa poněkud příliš kopcovitá? Dle Wikipedie je Českomoravská vrchovina, lidově nazývaná Vysočina, mírně zvlněná geomorfologická oblast... Podle mě taky bylo těch kopců příliš mnoho :-). Kilometrů jsme měli večer na computeru 79.

A ještě zajímavost - protože jsme celý den jezdili mimo naše blízké okolí, přišli jsme o atrakci. Danek R. neplánované přistál nad Lukavicí a potřeboval pomoc. Liba mně sice volala, ale byli jsme právě někde u Proseče, tak zasahoval Dan s Bárou a dětmi. Bára stihla i fotit - kluzák.

 

Závěr tréninku pár dnů před akcí "západní Čechy"

O Miladě a Vláďovi nemáme informace, Jana v neděli zvládla úžasný rychlotrénink v rámci našeho okresu, doprovodil ji Olda :-). A Joža s Vlaďkou? Ti strávili závěr týdne (do neděle 3. června) na Znojemsku a určitě si to užili. Potěšilo nás, že si společně s partou od Trenčína vzpomněli na Karlovy půlkulatiny krásným pozdravem - viz foto pořízené někde u nejstarší vinice Šobes

Tandem si vybral pro trénink pondělí 4. června, před desátou jsme ho naložili opět do spěšného vlaku směr Letohrad a projeli tamní okolí. Z Verměřovic do Dolní a Horní Čermné, tady Karel opět zatoužil poznávat nepoznané - bloudili jsme nádhernými loukami a lesy po lučních a lesních cestách i necestách, až se nám podařilo dojet do Výprachtic a následným nepříjemným stoupáním do Čenkovic. Projeli jsme krásnou obcí Orličky - úžasný sjezd do Jablonného. Tady byl čas na pozdní oběd - restaurace u Černého medvěda na náměstí byl dobrý nápad, jen jsme se trochu přejedli. Stoupání na Těchonín a Celné bylo trochu kruté :-). Následoval Mladkov, Vlčkovice, Pastviny - kávička U mostu pro povzbuzení. Trochu začíná krápat, déšť nás donutí se schovat až u koupaliště v Žamberku, leje docela slušně, ale jen tady. Na opačném konci města ani kapka - přes Helvíkovice do Kameničné, na Slatinu, Javornici a ještě na nákup do Billy. Doma jsme po osmé hodině, computer ukatuje 94 km. Dobrý výlet :-).

 

 

 

 

Fotogalerie: Jaro na tandemuMetuje z NáchodaZ LetohraduRozhledna Osičina a Dřízenské údolíVysočina - z LužeKluzák