V únoru a v březnu už u nás není po sněhu ani památky, s běžkami je nutné vyrazit do vyšších poloh. V první půlce měsíce to Karel s Danem zvládli hned dvakrát - nejprve na Suchý vrch, pak do Krkonoš.

Suchý vrch

V sobotu 5. března zaparkovali u Lesovny v Těchoníně a střídavě pěšky a na běžkách prošli trasu kolem Boudy na Suchý vrch a zpět. Stopa byla zčásti upravená, místy byl sníh hodně zledovatělý.

Na hřebenech Krkonoš

Za týden v neděli (13. března) se vydali časně ráno do Jánských Lázní. Odtud je lanovka dopravila na Černou horu, pak si už jen užívali slunečný den s výhledy na trase dlouhé asi 35 kilometrů. Od konečné stanice lanovky na Černé hoře sjeli ke Kolínské boudě, pokračovali po červené přes Liščí horu k Chalupě na Rozcestí, dále na Výrovku a k Památníku obětem hor. Vrátili se na Rozcestí, kde se občerstvili a pokračovali k Zadním Rennerovkám, odtud po upravené běžecké trase Desítka směrem k Tetřevím boudám. Míjeli Hrnčířské boudy, chatu Mír, traverzem po úbočí Černé hory na Zrcadlové boudy a po sáňkařské dráze sjeli na parkoviště v Jánských Lázních. Sníh byl dopoledne hodně zmrzlý, odpoledne na slunci změklý.

Jarní Jeseníky

Ve čtvrtek 24. března vstávalo sluníčko už pět minut před šestou. My s Karlem zrovna tak. Karel totiž už od počátku týdne pečlivě sledoval předpověď počasí, a protože právě čtvrtek měl být slunečný a poměrně teplý, vzal si dovolenou a vydali jsme se do Jeseníků. Sníh už na horách kvapem ubývá – tradiční jarní Jeseníky není kam odkládat.

Zaparkovali jsme na Červenohorském sedle a absolvovali klasickou hřebenovku – přes Malý a Velký Jezerník a Švýcárnu na Praděd. Zpáteční cestu vybral Karel už ne po hřebeni, ale od Kamzíku serpentinami po modré, která nás dovedla na parkoviště. Na sedle nás ráno překvapila oblačnost, ale jak jsme se od něho vzdalovali, přibývalo sluníčka i modré oblohy. Celý den dost foukalo, sníh byl od rána měkký, na slunci pak už to místy poněkud čvachtalo, kratší úseky byly úplně vytáté, lyže jsme přenášeli, hlavně ráno od sedla.

Na Pradědu jsme se v restauraci naobědvali a dokonce jsme poprvé využili místní rozhlednu. Oproti většině dalších má jednu velkou výhodu - člověk toužící po výhledech nemusí zdolat desítky schodů, ale pohodlně se sveze výtahem :-). A navíc je vyhlídkový prostor vlastně kruhová místnost s velkými okny, takže jsme sice slyšeli skučet vítr, ale na nás nefoukalo. Ani trochu.

S běžkami jsme pro letošek asi skončili, ne tak další členové skupiny – Zdena, Honza, Jitka a Pavel se chystají strávit prodloužený víkend ve Špindlu – už se těšíme na fotky!



Fotogalerie: hřebenovka v Krkonoších
Fotogalerie: Jeseníky 2011
Fotogalerie: Suchý vrch