Jubilejní 40. ročník přejezdu Krkonoš jsme s tátou pojali jako jednu z velice mála příležitostí užít si tuto zimu aspoň trochu běžkování.

Po nedělním výletě do Krkonoš si Karel vyhlídl ještě čtvrtek - slunečný den zatím s nejvyššími teplotami. Odmítla jsem ho doprovodit, ale to mu vůbec nevadilo, vyrazil klidně sám :-).

Pro Zdenu, Honzu a mě to určitě byl poslední výlet s běžkami, na několik měsíců je (možná i rádi :-)) odložíme. Jen Karel se nějak nemůže sžít s myšlenkou, že by ještě nepodnikl svou oblíbenou cestu za posledním sněhem do Jeseníků, aby si z Koutů nad Desnou vyšlápl na Praděd. Což o to, sněhu je tam určitě letos ještě dost.

Známe je výhradně z podzimních pěších akcí, na chatě Paprsek jsme už byli několikrát, poprvé při Podzimních toulkách v roce 1995, později ještě při přechodech s Bouhoušem. Zaujalo nás tu zajímavé značení tras pro běžkaře a příjemný terén, posledním impulsem byl článek na webu ePastorek.

Koncem února u nás sníh téměř zmizel, první březnový víkend trávíme s Janou a Karlem obě odpoledne usilovnými pěšími vycházkami po okolí. Běžkování ale nevzdáváme a čekáme na pravou chvíli.