Mirek z Kostelce nás po delší odmlce zase inspiruje - tentokrát fotkami a článkem z cyklovíkendu v Krušných horách - 30. května až 1. června 2014.

Už v loňském roce plánovali Luděk s Helou pro naši partu spolužáků turistický pobyt na Božím Daru. Bohužel počasí to na poslední chvíli zhatilo a tak se nekonalo nic. Letos na druhý pokus vše vyšlo na jedničku. No na jedničku vlastně ne, protože Hela si poranila koleno a tak nás hostil jen Luděk sám a Hela zůstala doma. Přijeli jsme v pátek v podvečer do Božího Daru a po delší době se zase potkali s kamarády a kamarádkami. Prošli jsme uličky městečka a večer plánovali výlety na sobotu a neděli. S večerem však začalo pršet a pršelo celou noc. Ale ráno nás sluníčko utvrdilo v tom, že dobrá předpověď počasí funguje.

Po sobotní snídani jsme osedlali kola a vyrazili po Ježíškově cestě směrem do hraničního městečka Potůčky. Za slunečného počasí jsme mezi loukami a lesy dorazili před polednem do Potůčků. Ulice jsou plné vietnamských prodejních stánků s nejrůznějším zbožím a nakupujících Němců. Občerstvili jsme se v jedné z místních hospod a vyrazili přes hranici do Johanngeorgenstadt, což je městečko naproti Potůčkům na německé straně. Po několika kilometrech po silnici v poměrně hustém provozu jsme odbočili do lesů a po klidných lesních cestách se vrátili zase zpět do Čech. Sjeli jsme do samoty Jelení a poobědvali v místním penzionu. Jelení je v současnosti samota se třemi chalupami, ale před válkou to byla obec s desítkami stavení. Po dobrém obědě se nám zpočátku velice těžko stoupalo do kopců směrem k Horní Blatné. Po průjezdu náměstím se zajímavým kostelem sv. Vavřince jsme pokračovali vzhůru k rozhledně na Blatenském vrchu (1043 m.n.m.). Rozhlédli jsme se po kraji a pokračovali již domů. Cestou jsme několikrát překročili zajímavé technické dílo Blatenský kanál, který od 16. století přivádí vodu z oblasti Božího Daru do Blatné, tehdy k praní vytěžených cínových rud a k pohonu vodních strojů. Přes Ryžovnu a Božídarské rašeliniště jsme v šest dorazili domů. Na večeři jsme vyšli do jedné z místních restaurací, pochutnali jsme si, ale pivo nestálo za nic.

Ráno jsme se probudili do podmračeného nebe, ale než jsme posnídali a vypravili na cestu, bylo zase krásně slunečno. Hned z domova jsme začali stoupat. Přes sjezdovky Neklid a okolo větrných elektráren jsme vyšplhali až na vrchol Klínovce (1243 m.n.m.). Vylezli jsme na obnovenou rozhlednu, prohlédli si okolí, lázně Oberwiesenthal a nad nimi vrchol Fichtelberg. Jako nejkratší cestu z Klínovce jsme zvolili sjezd po lyžařské sjezdovce, ale zvládli jsme ho bez problémů. Dalším cílem byla obec Měděnec. Dobře jsme poobědvali, bohužel nám již nezbyl čas na prohlídku místního hornického muzea. Vyrazili jsme zpět k Božímu Daru. Cesta vedla přes obec Kovářská, která je známá tím, že nad ní dne 11. září 1944 došlo k jedné z největších leteckých bitev německých stíhačů s americkými bombardéry. Událost připomíná místní muzeum. Za Kovářskou jsme vjeli do lesa a vystoupali na Hájský kopec a přes Háj se vrátili pod Klínovec. Luděk s Jirkou vyjeli na vrchol na kolech, zbytek výpravy zdolal výstup na vrchol lanovkou. Pak už následoval krásný sjezd do Božího Daru a byl konec. Naložili jsme kola, vypili kávičku, poděkovali Luďkovi a paní domácí za pohostinnost a vydali se na 300 kilometrů dlouhou cestu domů. Dopravní problémy se nekonaly a v půl desáté jsme v pořádku dorazili domů.

Iva a Mirek z Kostelce

Fotogalerie: Boží Dar