Na neděli 24. května jsme naplánovali vejšlap v Orlických horách, pozvali partu a... Trochu nás (hlavně dámskou část) odradila předpověď počasí. Horský vůdce sice skřípal zubama, ale povolil a akci odkládáme. Doma však nesedíme. 

Po delší době plánujeme výlet bez tandemu. Zdena B. si přeje podzimní vycházku, možná i romatniku v mlze... Určila i lokalitu, žádný Králičák, jak si přál Karel, nebude. Až na jaře :-)! Sváteční prodloužený víkend ale překvapuje krásným počasím. V sobotu i v neděli je teplo a slunečno, snad jako v září.  Až v pondělí 28. října se začíná ochlazovat. Neváháme a na výšlap se vydáváme v neděli 27. října. 

Zdena už delší dobu touží po pořádném výšlapu, co třeba Králický Sněžník? Nejlépe z polské strany! Karel ochotně souhlasí, potřebuje vyšlápnout nové turistické boty. Naplánuje zajímavou trasu, kterou možná ještě všichni neznají. Oslovíme Janu, přijpojit se chtějí i Jitka s Pavlem, já raději zůstanu doma. Achilovka se pozvolna trochu lepší, musím ještě být opatrná. Výlet je naplánován na poslední srpnový den, je to sobota. Když už se Karel ráno připravuje, tradičně zvoní telefony a... najednou je všechno jinak. Jitka a shodou okolností i Zdena jsou indisponovány a nikam nejedou ani jejich polovičky. Co teď? Jak se Karel těší na výlet, nemůže být ani zmínka o tom, že by snad zůstal doma! Voláme Janě a řešíme - jet někde na kolech? 

Karel přistupuje k přípravě letošních podzimních toulek mimořádně zodpovědně. Některá místa jsme zběžně omrkli při cestě na tandemu v červnu, teď se tam vydal s dvěma nejstaršími vnuky. Ti si pro letošní prázdninovou akci prosadili pěší variantu, proč nezvolit právě Jizerky? Kluci je určitě ještě neznají. Já zůstávám raději doma, příliš bych je brzdila. Na cestu se vydávají v pondělí 19. srpna, ubytování jsme zamluvili na dvě noci v autokempu v Hejnicích. Předpověď počasí není zdaleka ideální, ale, jak to tak občas bývá, skutečnost je pak docela přijatelná, navíc konečně rostou houby! Nějaké Karel dokonce přivezl i domů.

Jen malá nedělní vycházka. Z Luisina údolí jsme si vyšlápli na jednu z tisícovek Orlických hor - Orel nebo také Koruna. Bylo nás celkem pět - Jana, Zdena s Honzou a my dva a také ještě Endží. Dopoledne bylo slunečné, užili jsme si výhledy východním směrem - Králický Sněžník a Czarna góra, Suchák i Bukovka a v dálce nad inverzními oblaky vrcholky Jeseníků. Pak se začala nasouvat oblačnost, tak jsme se raději přesunuli na nedělní oběd do jedné z hospod v Deštné. 

 

Fotogalerie: Z Luisina údolí na Orel