Po delší době plánujeme výlet bez tandemu. Zdena B. si přeje podzimní vycházku, možná i romatniku v mlze... Určila i lokalitu, žádný Králičák, jak si přál Karel, nebude. Až na jaře :-)! Sváteční prodloužený víkend ale překvapuje krásným počasím. V sobotu i v neděli je teplo a slunečno, snad jako v září.  Až v pondělí 28. října se začíná ochlazovat. Neváháme a na výšlap se vydáváme v neděli 27. října. 

A je to moc příjemná vycházka. Na parkovišti v Pekle u Nového Města n. Metují, nedaleko známé Jurkovičovy stavby, se nás sešlo sedm, z toho pět dam. Stoupáme po červené TZ - Jiráskově stezkce - do Jizbic a kolem vrchu Dobrošov k Jiráskově chatě. Je asi půl jedenácté, otvírají až za půl hodiny, čekání si krátíme na rozhledně, jsme tu asi všichni poprvé (na rozhledně, ne v hospodě). Užíváme si výhledy, počasí je slunečné, trochu fouká, viditelnost velmi slušná... Následuje lehčí občerstvení a pokračujeme - kolem tvrze Dobrošov (je to tu nějak rozkopané) do obce Česká Čermná, kousek po silnici a pak po příjemných lesních cestách údolím Olešenky zpět do Pekla. 

V Bartoňově útulně je posvícení! Uvnitř je plno, ale dá se i pozdě opdoledne ještě sedět venku, káva a koláčky, víno... Krásný závěr příjemného výletu. Doma na facebooku mě pak zaujme otevření nové rozhledny na Velké Deštné, po letech se podařilo prosadit její stavbu. Vypadá velmi zajímavě, určitě se tam brzo vydáme :-). 

 

Nová rozhledna

Podívat se na novou rozhlednu na Velké Deštné se vydávváme 17. listopadu ve třech, jde s námi Zdena. I dnes je příjemně a slunečno, turisty potkáváme především přímo na vrcholu, ale i při zpáteční cestě. Parkujeme v Luisině údolí. Stavba se nám líbí, masivní dřevěné fošny skrývají vzdušnou kovovou konstrukci, tahle rozhledna tu snad vydrží léta :-)!

 

Ze Starého Města do Branné a zpět

 V neděli 24. listopadu mě Karel vylákal opět na pěší vejšlap. Už ani nikoho neoslovujeme, neočekáváme valný zájem. Dopoledne zaparkujeme ve Starém Městě pod Sněžníkem, právě Králický Sněžník a jeho blízké okolí patří ke Karlovým oblíbeným cílům. Po polévce v místní hospodě se vydáváme po červené TZ. Po příjemných lučních pěšinách stoupáme na Kutnou horu, cestou potkáme několik bunkrů a kocháme se výhledy - směrem ke Králickému Sněžníku, na Starou horu a chatu Paprsek v Rychlebských horách, po dosažení nejvyššího bodu pak na vrcholy Jeseníků. To už pokračujeme po žluté. Je celkem teplo, příjemně, jen trochu fouká, ale inverze, na kterou se těšil Karel, se nekoná. Jestli někde svítí sluníčko, tak tady rozhodně ne, jen chvilku dopoledne, když jsme seděli v autě cestou sem.  

Projdeme Brannou, kterou většinou míjíme po obchvatu, okoukneme kostel a faru, zámek se zachovalou hradní věží, radnici - na tak malou obec jsou to úžasné stavby. Samozřejmě nemůžeme vynechat restauraci Kolštejn, čeká nás tu příjemné posezení nad kávou a obrovskou porcí štrůdlu - máme s ním co dělat oba :-). Zmrzlinu si nedám, jak je rok dlouhý, ale koncem listopadu se štrůdlem byla dobrá. Zpět do Starého Města nás dovede modrá - stoupáme kolem sjezdovek nad Brannou, zastavujeme se u kapličky, naštěstí je tu právě osamělá turistka, takže už víme, že se jedná o "řeznickou" kapličky - prý se tu kdysi pobili řezníci! Zase po lučních cestách, lesem šustícím listím, občas trochu blátem... K autu do Starého Města přicházíme, když už se hodně šeří, stmívá se brzo. Slibujeme si, že se sem na jaře určitě vrátíme, Karel už má v hlavě další trasy :-).

 

 

Fotogalerie: Pěší z Pekla a další...