Ve středu 11. listopadu je svátek sv. Martina. Že bychom si upekli husu? A co takhle martinské rohlíky nebo ještě lépe koupit někde svatomartinské víno? Ne, ne - právě dnešek se jeví jako vhodný den vyrazit konečně někam za inverzí. Občas mě ohromí krásné fotky inverze na facebooku nebo na rajčeti - třeba z Krkonoš, to by byl zážitek! Rozhodujeme se teprve v 8 hodina ráno - dle panoramy se jako nejvhodnější jeví Jeseníky - na Pradědu je slunečno! Na to, abychom vyrazili do Jeseníků, je podle mě už dost dlouho, zvlášť, když jsou v listopadu hodně krátké dny, ale riskneme to a... světe div se - sluníčko tam na nás počká :-). 

Po desáté hodině parkujeme v Koutech nad Desnou, nedaleko zelené turistické značky, za chvíli už po ní stoupáme v husté mlze na Petrovku. Mlha je ještě i  na Kamzíku, buduje se tu nová útulna. Na další trase mě překvapí nově vydlážděná cesta, Karel je tu letos už potřetí, toho nepřekvapí nic :-). Navazuje na ní kus dřevěného chodníku, mlha je ale i na Švýcárně. Teprve když vycházíme z lesa, otevírá se před  námi pohled na modrou oblohu a sluncem ozářený Praděd. 

Abychom si sluníčka dostatečně užili, na vrcholu se zdržíme. Jsou tu i turisté, rodiny s dětmi, ale není jich mnoho. Hlavně je tu o poznání tepleji, sedíme venku a svačíme z vlastních zásob, Z "okénka" si pak ještě dáme kávu a panáka Praděda. A cesta zpět je obdobou té dopolední - mlha, sychravo - je maximálně tak stupeň nad nulou, místy jinovatka... Do Koutů k autu pak scházíme po asfaltové svážnici, je už tma, po turistické by mě Karel asi dost těžko vláčel. Trasa se tím ale prodlouží, doma jsme pak naměřili víc než 22 km. Ale byl to krásný vejšlap za sluníčkem, cíl splněn :-). 

 

Fotogalerie: Praděd