Loni v této době jsme podnikli s Bohoušem třídenní přechod Králického Sněžníku, shodou okolností právě dnes končí s partou obdobnou akci v Jeseníkách (odkaz na krásné fotky). My jsme se letos bohužel připojit nemohli, a tak se vydáváme alespoň v neděli za sluníčkem na Klepáč, tentokrát jen sami dva.

Parkujeme v Horní Lipce, po slušné asfaltce jsme vyjeli na značené parkoviště, ušetříme nastoupané metry a cestou k rozhledně i nohy, trasa vede příjemným terénem. Cestou potkáváme dva tři páry turistů, postupují stejným směrem jako my, a jednu tozjařenou skupinu. Taky jsme tak hluční, když je nás víc? Karel se rozhodl je setřást, k rozhledně mě dost popoháněl - to nemůžeš jít rychleji? Klepý nebo Klepáč (Trojmorski wierch - 1144 m n. m.) leží na hranici s Polskem, několik let je tu k dispozici nová rozhledna. Nejdřív se nasvačíme a pak si vychutnáváme výhledy (loni už byl vrchol hory v mlze, na rozhlednu se nám ani nechtělo). Na polské straně je místy patrná nízká oblačnost, my si téměř celý den užíváme sluníčka, na listopad i příjemně hřeje, chvílemi odkládám bundu a jdu jen v mikině.

Příjemnou pěšinou pokračujeme k sedlu Puchača (Puchacza) a z polské zelené odbočujeme po lesní cestě místy poněkud rozbahněné od techniky (probíhá tu těžba) na naši červenou TZ s cílem zamířit ke Zbojnické chatě a zpět na parkoviště. Když po chvíli dojdeme k turistickému rozcestníku s informací Králický Sněžník - 4,5 km, je mi jasné, co bude následovat. To si přece Karel nemůže nechat ujít. A tak míříme (pokolikáte už?) k nejvyšší hoře celého masivu. Touhle cestou jsme tam ještě nešli :-). Čas je ale neúprosný, stmívání v půlce listopadu přichází dost brzo, navíc má Karel ještě navečer povinnosti, a tak mě asi v půlce cesty odkládá (i se svým batohem) na prosluněné pasece a na vrchol "si vyběhne" sám. Já zatím měním jeden pařez za druhý podle toho, jak šikmé sluneční paprsky směřují stín blízkých kmenů, abych se mohla vyhřívat na sluníčku. Při zpáteční cestě Karel vyděsil dvě turistky, když na ně vyskočil z kleče, ale stihnul zrychlený výstup i sestup za necelých 40 minut i s vrcholovým fotem a kocháním se výhledy.

A pak už jen společná zpáteční cesta - vlevo nás provází pohled na Vojtíškovský hřeben, který jsme prošli loni, za námi Králický Sněžník, a kromě dvou starších turistů, kteří čekají na svůj dámský doprovod (ty, co Karel tak vylekal) a konzultují s námi, zda stihnou ještě Klepáč s rozhlednou, už nikoho nepotkáme. Trochu nepříjemné jsou poslední kilometry po asfaltové lesní cestě kolem Zbojnické chaty, alespoň to ale rychleji utíká, k autu dojdeme ještě téměř za světla a za hodinku jsme doma. Tak až se někdy rozhodnete pro Králický Sněžník, doporučujeme třeba tuto trasu :-), celkem asi 23 km.



Fotogalerie: Klepáč