Chočské vrchy si oblíbila Zdena. Nejprve je s Honzou navštívili s dětmi, vloni s kamarády Jitkou a Pavlem a na letošní začátek září se tato VIP skupina rozhodla přizvat i nás. Těšíme se už od jara a 2. září se konečně vydáváme na cestu. Bohužel bez Zdeny - přejeme jí, aby se zraněná noha brzo a hlavě úplně zahojila, aby mohla zase stoupat na vrcholky hor a kopců.

Nebýt Zdeny, asi tandem od jara do zimy neodložíme :-). V neděli koncem května se společně vydáváme opět na pěší vejšlap na Andrlův Chlum.

Spískala to tentokrát Zdena. Nedávno si mně postěžovala, že letos vlastně ještě nebyla nikde s Karlem. Měla zřejmě na mysli pěší vejšlap. Když nepočítáme Sněžku a zimní akce, kdy jsme courali po okolí místo běžkování, je to tak. Zkusíme to napravit v pondělí 17. listopadu. Je volný den, počasí nebude sice úplně optimální, ale na pěší turistiku by mohlo vyhovovat.

Jak tak roky přibývají, většina z nás se do oslav svého významného dne moc nehrne. Bylo to tak i s Jitkou. Ale Jitka mladší vymyslela fintu. Už řadu týdnů dopředu. A trpělivě pracovala na dokonalé přípravě náročné akce.

Poslední březnový víkend bude slunečný a teplý, a tak zase plánujeme trasy, vymýšlíme alternativy a zveme kamarády z party. V neděli se skutečně vydáváme na pěší vejšlap. Protože se ze soboty na neděli mění čas na letní, zamýšlíme vydat se z domu o půl desáté, aby se všichni dostatečně vyspali :-). Zatímco doma houfujeme vnuky (jedou dnes s námi, dokonce se chtěl připojit i malý Fanda), Jana nakládá Endží a přesně o půl desáté se zastavuje pro Zdenu. Jenže na Rovni zřejmě letní čas nevedou, Zdena má půl deváté a do odjezdu dost času. Prvotní šok ale hravě zvládá, za patnáct minut brzdí obě u nás a můžeme vyrazit. Příště by měl horský vůdce raději večer před změnou času navštívit některé vybrané domácnosti a hodiny jim včas posunout :-).