Pro letošní ročník podzimních toulek (v pořadí už 24.!) vybral Karel méně známé pohoří Chřibů. Nejsou tu žádné tisícovky, nejvyšší vrchol Brdo má nadmořskou výšku jen 587 metrů, čekají nás tu ale krásné listnaté lesy a řada zajímavých míst. Na jaře jsme s Karlem provedli průzkum (článek Chřiby - jarní příprava na podzimní toulky) a první říjnový víkend prodloužený ještě o pátek může akce vypuknout.

 

Na hrad Cimburk

V pátek 6. října se většina účastníků schází přesně dle plánu v 10 hodin na parkovišti v Koryčanech. Chybí jediné auto - dva mladé páry ze Slatiny, které nominoval Olda. Přijíždějí později a na trasu se vydávají sami, navíc ještě v opačném směru, než větší část tuláků. Ale... já být po noční směně, jako jeden z mladých mužů, budu pátek trávit v posteli, ne na túře :-). 

Z parkoviště mírně stoupáme po zelené TZ na Vršavu, cílem je zřícenina hradu Cimburk. Překvapila mě tím, jak je rozsáhlá. Hrad byl založen už kolem roku 1330 v duchu francouzské gotiky (údaje ze stránek o hradu). Když si vše řádně prohlédneme, pokračujeme na trase, zelenou vystřídá modrá a odpoledne scházíme zpět na parkoviště. Cestou dolů ještě potkáváme skupinu ze Slatiny. Počasí je celkem příjemné, přeháňky jsme čekali, jsou ale jen mírné, svítí dokonce i sluníčko.

Společně pak z parkoviště míříme do Buchlova, vybrali jsme tu ubytování v penzionu Buchlovský dvůr nedaleko známého hradu. Věřím, že tentokrát se výběr ubytovacího zařízení povedl :-). Máme k dispozici celý příjemný a nově zařízený penzion se společenskou místností a lednicí, naplněnou burčákem a dobrým bílým vínem. Hned naproti je stylová hospůdka, tady jsme domluvili večeře. Chvíli tam po jídle posedíme, pak povídáme a popíjíme v penzionu. Dlouho jsme se neviděli, je o čem :-).

 

 V sobotu tradičně na nejvyšší vrchol - Brdo

Po snídani v apartmánech se vydáváme na trasu do slunečného dopoledne. Nedaleko penzionu je vrch Modla, míříme sem ke kapli sv. Barbory. Byla postavena koncem 17. století v raně barokním stylu, stojí na místě raně gotického kostelíku z počátku 15. století, zasvěceného stejné patronce. Následuje sestup na Čertovo sedlo, přes další kopec míříme do obce Salaš, na jejímž okraji je památník místním obyvatelům, kteří zahynuli za dramatických okolností v posledních dubnových dnech r. 1945. A pak už jen stoupáme listnatým lesem na nejvyšší vrchol. Cestou začíná trochu pršet, u kamenné rozhledny z roku 2004 je zase pěkně.

Na další trase nás ale mírný déšť doprovází na Vlčák a pak ještě při mírném sestupu ke Staré Huti (my s Karlem po červené,většina po zelené TZ, někteří se nám dokonce cestou ztratili :-)). Na závěr ještě Buchlovský kámen, tady už je zase krásně slunečno a postupně nás sem dorazilo jen šest tuláků. U večeře se ale scházíme všichni - i Jarča s Mílou, kteří dnes absolvovali individuální program (hrad Buchlov i zámek v Buchlovicích) a později dokonce i Honza s rodinou - ten si letošní toulky zkomplikoval dokonce nezbytnou návštěvou nemocnice v Uherském Hradišti. 

 

Nedělní kulturní vyžití

V noci dost vytrvale prší, na plánovanou túru se už nikomu moc nechce. Po společném fotu u penzionu jedou někteří už domů (již tradičně Jitka s Pavlem a s nimi Míla, i Zdena s Honzou - není mu ještě dobře). My ostatní míříme na hrad, prohlídka je ale plánovaná až před desátou hodinou, čeká na ni jen Iva s Jakubem. My si prohlédneme nádvoří a přilehlé prostory a přesouváme se do Modré. Prohlídka archeoskanzenu - opevněná velkomoravská vesnice z 9. století a expozice Živá voda. Pak dobrý oběd a ještě procházka do Velehradu. Je to nejznámější poutní místo, obejdeme zajímavé církevní stavby - především baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, tady si prohlédneme i velkolepý interiér s nádhernou výzdobou. Na závěr už jen kafe s geniálním čokoládovým dortíkem v místní cukrárně a můžeme se vydat na cestu domů.

 

24. ročník toulek se konal ve dnech 6. - 8. října 2017, celkem 22 účastníků, Rica nechal Pavel letos doma (očekával prý počasí, že by ani psa nevyhnal)

 

Fotogalerie: PT 2017 fotky Jany a Pavla

 

v