Tak kam to bude letos? Už při návratu z loňského slovenského zájezdu nám to Bohouš nastínil - projedeme se po břehu Dunaje a některých jeho přítoků, ochutnáme místní vína... Máme se na co těšit! Na cestu se vydáváme jako obvykle v úterý, z Rychnova po desáté večerní. Ráno po deváté příjíždíme do obce Búč, k vinařskému penzionu Vintop Karkó. Ubytujeme se v příjemných dvoulůžkových pokojích, složíme z vleku kola a hned se vydáváme na trasu.

 

Středa 26. září - Gbelce a další vesničky, dolní tok Hronu

Mírně houpavým terénem míříme z Búče přes Gbelce po Bohoušově trase, ve Svodíně si ji ale zkracujeme - přes Bruty do Kamenína. Tady se zastavujeme na břehu Hronu u památníku z 2. sv. války a pak přes obce Ľubá a Belá míříme zpět do Búče. Před odjezdem jsme měli trochu obavy z počasí, to ale vyšlo po celou dobu pobytu úžasně - je sice po ránu chladno, všechny dny jsou však slunečné - paráda! A proč se šetříme? Karel minulý týden marodil, dokonce bral antibiotika, tak raději opatrně. Najeli jsme ale dnes 72 km, nakonec to bude nejdelší trasa ze všech čtyř dnů, strávených na kole. 

 

Čtvrtek - Nové Zámky a Hurbanovo

Ráno nakládáme tandem a míříme společně autobusem do Šuran. Následuje příjemná trasa, zastavujeme se ve městě Nové Zámky, okukujeme náměstí a dáváme si polévku, v Hurbanově by neškodila kávička. Jako naschvál tu zrovna nikde nejde elektřina, mám smůlu. Pak ještě vinařská obec Svätý Peter, obklopená vinohrady a přes Bátorovy Kosihy opět do  místa ubytování. 

Večer se nabízí možnost ochutnávky vín místnho vinařství a prohlídka sklepů, řada účastníků ji využívá. Jako obvykle se do pozdních hodin sedí s harmonikou, houslemi a nezbytným zpěvem a gratulacemi oslavencům.

 

Pátek - Štúrovo a Ostřihom a konečně Dunaj!

Dnes máme možnost příblížit se autobusem až k městu Šahy (byli jsme tam v roce 2013). Volíme ale výsadek blíž ke Štúrovu, v obci Salka. Stoupáme do sedla v pohoří Burda, v obci Kamenica nad Hronom se pokoušíme najít soutok Hronu s Dunajem, to se nám ale nedaří. Přijedeme na krásnou kamenitou pláž už na břehu Dunaje. A následuje Štúrovo a po mostě Márie Valérie přejíždíme na maďarskou stranu do Ostřihomi k místní dominantě, kterou je bazilika z 19. století. Je to údajně třetí největší kostel v Evropě. Ostřihom bývala hlavním sídlem uherského království, korunovačním městem Arpádovců. I most má zajímavou historii - v roce 1944 byl zničen ustupující německou armádou, obnoven byl teprve v roce 2001.

Ve Štúrově si dáme polévku, na náměstí pak ještě kafe. Dunajská cyklistická cesta nás vede do obce Obid, potom už opravdu po břehu Dunaje po protipovodňové hrázi. Jsou tu polňačky s drobným štěrkem, trochu se občas hrabeme. Řeka je sice blízko, ale za hradbou stromů, téměř ji ani nevidíme. Po několika kilometrech raději pokračujeme po silnici - Kravany nad Dunajom a Búč. Všechny obce mají dvojjazyčné názvy, slovenštinu neslyšíme ani náhodou - maďarská menšina tu má absolutní převahu.

 

Sobota - luxusní caklostezky - Váh a Dunaj, Kolárovo a Komárno

 Tak dnes je to od výsadku v Kolárově jen asfalt. Luxusní asfaltové cyklostezky. Nejprve podél Váhu až k jeho soutoku s Dunajem, posléze zase po levém břehu Dunaje. Až je to skoro nuda :-). Mezitím zastávka v Komárně u pevnosti, která tu byla budována už od šestnáctého století jako součást největšího fortifikačního systému na Slovensku - samozřejmě proti tureckému nebezpečí. 

Odpoledne nás v Búči čeká atrakce, proto dnes spěcháme. Konají se tu totiž vinařské slavnosti - nejprve průvod (ten jsme nestihli), pak řada vystoupení na venkovním pódiu pár kroků od našeho penzionu. Všechno v maďarštině. A taky ochutnávka místních skvělých vín a možnost občerstvení...

 

Nedělní tajný výlet

Tipovala jsem Bratislavský hrad (byli jsme tam v dubnu cestou z maďarských lázní), ale Bohouš nakonec zvolil hrad Děvín. Nad soutokem Dunaje a Váhu - krásné, atraktivní místo. U soutoku jsme byli na kolách při cestě podél řeky Moravy, na zříceninu hradu jsme se ale tenkrát dívali jen zdola od vody. Dnes ji celou procházíme, výhledy na obě řeky a jejich soutok, na Děvín (dnes součást Bratislavy) a vůbec do širokého jsou nádherné.

Zřícenina se rozprostírá na značné části vrchu, vypínajícím se nad soutokem. Původně byl hrad gotický, ale na místě se našly památky i na keltské období, působili tu i staří Římané. Děvín byl svědkem Velkomoravské říše. Příjemné počasí jen umocňuje celkový dojem.

Na závěr už jen cesta domů, trochu zkomplikovaná přejezdem hranice - mezi parkujícími kamiony se nedalo projet. Bylo nutné odpojit naložený vlek, aby se autobus mohl otočit a vycukat se do výhodnějšího postavení. Naštěstí jsme pak už projeli, i když to bylo téměř na milimetry. Hodně pozdní oběd v Brně a v devět večer vystupujeme ve Vamberku.

Celkem jsme za čtyři dny ujeli asi 256 km, užili si rovinky i kopce, řeky... Paráda, těšíme se zase na příští rok!

 

Fotogalerie: Podunajská nížina a fotky Bohoušových příznivců