Teplé jaro láká na kolo, první dubnový den se vydáváme na celodenní výlet. A nezanedbáváme ani partu, občas se někteří připojí alespoň na kratší odpolední akci.

Do Těchonína

Ještě nemáme příliš natrénováno, jednu cestu si zkrátíme vlakem. Dopoledne míříme do Častolovic, naložíme tandem do oddělení pro kola (kupodivu tu nejsme sami, spolucestující mladík s horským kolem míří z HK do Litic) a vystupujeme tradičně v Letohradu. Následuje už známá trasa kolem Tvrze Orlice - Mistrovice, Sobkovice, Těchonín a odtud přes Celné do Mladkova. Najedli jsme se hned v Letohradu v prověřené nádražní restauraci, a tak v Mladkově jen chvíli odpočíváme u kašny na sluncem vyhřátých lavičkách. Příjemné teplo na ospalé návsi nás oba téměř uspává, Karel zavelí a rychle se zvedáme.

Pokračujeme přes Vlčkovice do Pastvin a Klášterce nad Orlicí, na závěr testujeme zatím neprojetou trasu přes Kunvald, abychom nemuseli zajíždět do Žamberka, případně do Rokytnice. Celkem asi 72 km, na sluníčku za větrem krásně teplo, při sjezdech nebo ve stínu v lese je ale vzduch ještě chladný.

Přes Brtečník do cukrárny

Za dva dny nato, ve čtvrtek odpoledne, následuje kratší pohodová projížka s partou - je nás celkem šest, Jana nestíhá z práce. A domlouváme nedělní vyjížďku, tentokrát jede i Jana, už je nás sedm. Sraz v devět se posouvá na desátou, vydáváme se přes Peklo, Merklovice, Potštejn do Sopotnice, odtud přes vrch Brtečník do Velké Skrovnice a přes Orlické Podhůří sjíždíme do Brandýsa nad Orlicí. Skvělá cukrárna s dobrou kávou a ještě lepšími zákusky - tak tady se určitě zase zastavíme. Trochu jsme to dnes popletli - podle řeky míříme do Chocně a tady si teprve dáme polévku a něco k pití - nemělo to být obráceně?

Z Chocně přes Běstovice, Skořenice, Přestavlky a Svídnici do Kostelce a odtud zámeckým parkem v Častolovicích a domů. Odpoledne je taky už příjemné slunečné počasí, dopoledne bylo pod mrakem a mlha. Cestou jsme ještě před polednem potkávali děvčata s pomlázkami, dnes je dívčí koleda. A ač je teprve 6. dubna, na polích začíná kvést řepka, jaro letos přišlo hodně brzo.

Další skvělý výlet navrhuje Joža na příští neděli - v Častolovicích už bude otevřená kavárna na nádvoří zámku, na kafe se jede tam, nemusíme se přece honit až za hranice našeho kraje!

Velikonoční vyjížďky

Podařily se hned dvě. V neděli rekordní počet účastníků, celkem čtrnáct, dokonce se zahraniční účastí. Jožu navštívil brácha Fero s manželkou Toničkou. Požadavek byl naplánovat trasu do 50 km, podařilo se ho splnit beze zbytku, ujeli jsme je přesně.

V pondělí před osmou zase vlak do Letohradu, tentokrát jen s Janou. Počasí už nebylo tak příjemné, jako den předem, Jana nám cestou podle Tiché Orlice málem zmrzla :-). Navíc byl velký problém najít otevřenou hospodu, abychom se zahřáli, podařilo se to až v Chocni, cukrárny byly zavřené všechny. Kilometrů bylo celkem skoro 74.

Poslední dubnová

Karel v tréninku přitvrzuje. V neděli 27. dubna naplánoval etapu do kopců. Po časném obědě se scházíme opět na rychnovském náměstí a míříme přes Javornici, Slatinu a Pěčín do Rokytnice. Je krásný teplý den, naplno kvete a voní (nebo spíš smrdí?) řepka, cesty lemuje svěží jarní zeleň a kvetou jabloně - prostě si to užíváme.

V Rokytnici na náměstí nemůžeme vynechat hospodu, chvíli posedíme na zahrádce a pokračujeme do Kunvaldu, Karlův záměr vyjet ještě na Panské pole se nesetkal s pochopením. Přes pole míříme do Kameničné a Slatiny, v Javornici si někteří vyšlápnou serpentiny, větší část skupiny si krátí cestu od Slatiny lesem. A hádejte, kam máme namířeno?

Metuje - druhý pokus

Loni v červenci jsme se pokusili vytáhnout naši cyklopartu na jednodenní výlet podle řeky Metuje. Jak to dopadlo? To si můžete přečíst v článku. V rámci tréninku navrhujeme opakování na neděli 25. května. Při pátrání po vlakovém spojení jsem zjistila, že do Hronova se z Týniště bez přestupu nedostaneme, ale objevila jsem ještě lepší variantu – spoj z RK do Náchoda! Trochu nevýhoda je, že jede už ráno těsně po sedmé hodině. A tak sice cestujeme vlakem, ale opět jen ve třech – Jana a my s tandemem. Pochvalujeme si snadné nastupování – prostor pro kola je nizkopodlažní se širokými dveřmi, a protože je to osobák, máme dost času vyhlížet do krajiny zahalené do mlhy. Po včerejších lijácích s kroupami a bouřkou nečekáme kdoví jaké počasí, a tak nás mile překvapí slunečné azuro v Náchodě.

Z vlaku vystupujeme po půl deváté a vydáme se na náměstí. Projdeme pěší zónu a neomylně zamíříme na zahrádku hotelu Beránek. Právě tu otvírají, za zvuku varhan doprovázejících mši v blízkém kostele si vypijeme dobré preso a můžeme vyrazit. Zatímco náměstí je vyhřáté slunečními paprsky, v údolí řeky je chlad, Metuje kalná, včerejší lijáky jsou znát i na výšce hladiny. Užíváme si krásné údolí a hlavně klid, cyklistů ani pěších moc nepotkáváme. V Pekle jsme brzo, na jídlo je ještě čas, pokračujeme k Novému Městu. Cestou se domlouváme s Jožou a Vlaďkou – jedou nám od Rychnova naproti. Setkáváme se nakonec v Dobrušce, když jsme předtím museli přetrpět rachot pouti na místním náměstí – hluk atrakcí doprovázený ryčnou hudbou – brrrr! Na zahrádce blízké hospody je téměř klid, poobědváme a už společně zamíříme kolem rybníku Broumar do Trnova a přes Byzhradec a Černíkovice k Rychnovu. Příjemné nedělní odpoledne zakončíme taky už tradičně na zahradě – Vlaďka s Jožnou nás pozvali na kafe :-).

V Novém Městě jsem tento týden už jednou byla - ve črvrtek na výletě s Jitkou a Karlem.



Fotogalerie: Do Těchonína
Fotogalerie: Jarní - sami nebo s partou
Fotogalerie: Na Choceň!
Fotogalerie: Velikonoční padesátka
Fotogalerie: Poslední dubnová
Fotogalerie: Z Náchoda