Poslední lyžovačku jsme naplánovali na Velikonoční pondělí. Se Zdenou, Honzou, Danem… Jak se ale dostat na hory? Auta, která připadala v úvahu, už byla přezuta na letní provoz. Jedině náš Rapid ještě ne, tam se ale vejdeme jen čtyři. Honzova hláška "tak já nikam nemusím?" z nedělního večera, kdy jsme se Zdenou vše telefonicky řešily, doplněná jiskrou v oku a radostným úsměvem, vejde možná do dějin :-). Určitě bude aspirovat na hlášku roku.

Během pondělních událostí jsme si se Zdenou občas na něho vzpomněly a tiše mu záviděly, byla to trochu rasovina. Prudká stoupání i klesání s nesením lyží, místy zledovatělé sjezdy (ztěží jsem to uplužila - pády jen dva), při závěrečném sjezdu na Červenohorské sedlo klasický jarní mokrý sníh… Podle Karla to samozřejmě byl fantastický jarní výlet na běžkách :-).

Drobné nepříjemnosti ale vynahradilo nádherné slunečné počasí, které jsme po větrné a studené neděli rozhodně nečekali. A také výhledy na celé Jeseníky, Králický Sněžník a Czarnou góru i další okolní hory, opalovačka, dobrý oběd v restauraci na Pradědu… Tak zase příští zimu :-)?

Trasa výletu