Koncem února u nás sníh téměř zmizel, první březnový víkend trávíme s Janou a Karlem obě odpoledne usilovnými pěšími vycházkami po okolí. Běžkování ale nevzdáváme a čekáme na pravou chvíli.

Ze Šerlichu do Rokytnice

Vytrvale sledujeme předpověď počasí a jako vhodný den pro hřebenovou túru se jeví úterý 5. března. Bude slunečno, poměrně teplo, ale … - bude foukat! Čerstvý nebo dokonce silný vítr, především na severovýchodě. Když budeme čekat na ideální počasí, nevyrazíme nikam, nevzdáme to!

Připojil se k nám Joža, ráno v 8.20 hod. sedáme v RK do autobusu na Šerlich, z parkoviště zkratkou pěšky na hřebenovku, přimáznout lyže a můžeme vyrazit. Při stoupání k Velké Deštné se do nás ten "čerstvý" vítr opíral tak intenzivně, až mě vracel zpět - foukalo samozřejmě přímo proti nám. Chvíli jsem dokonce uvažovala, že se fakt vrátím (nebyla bych jediná), ale svým společníkům jsem nic neřekla, nejsem přece žádný mejdlo :-). Na chvíli jsme zapadli do srubu horské služby, s Jožou si dali kafe a pokračovali. Sjezd na Jelenku mi trochu zvednul náladu a pak už to byla téměř pohoda - sluníčko, výhledy … a vítr :-).

Sníh byl dopoledne slušný, stopa nebyla úplně zmrzlá, ve sjezdech se dalo dobře plužit (to zajímá samozřejmě především mě :-)). Zastavili jsme se u Kunštátské kaple, na Pěticestí poobědvali z vlastních zásob a pokračovali k Mezivrší. Sluníčko se opíralo do stopy a sníh začal trochu měknout. Pod Anenským vrchem jsme potkali rolbu a zbytek trasy jeli po čerstvě nažehlené stopě. Na Panském Poli okukujeme s Jožou u autobusové zastávky, ve dvě hodiny má jet autobus. Karel nás ale láká - stopa je upravená až do Rokytnice, bude to pohoda. Na závěr jsme si dali U Rampušáka na náměstí polévky a pivo a v 15.20 odjeli motorákem do Pekla, kde nás zachránil Karel K. s Yetíkem :-).

Trasu jsem kreslila už někdy v lednu, nepatrně jsme se od ní odchýlili jen mezi Kunštátskou kaplí a Pěticestím.

Vlakem na běžky - Suchý vrch

Druhá březnová dekáda je překvapivě dost mrazivá, o běžky už mezi kamarády nepředpokládáme valný zájem, všichni by raději jaro. A navíc si Karel zase usmyslel cestu vlakem, to není příliš populární :-). V sobotu 16. března se na cestu vydáváme sami. Z Doudleb do Letohradu a po přestupu do Mladkova. Nejprve běžky neseme, cesta je sice pokrytá sněhem, ale je ho málo. Stoupáme nad Mladkov, kolem Rostislavova pramene, k tvrzi Bouda, ke Třem pánům a naším cílem je Kramářova chata na Suchém vrchu. Po polévkách, pivu, kávičce a štrůdlu ve vyhřátém bufetu (kachlová kamna fungují skvěle) pokračujeme na Hvězdu a odtud sjíždíme k Jamnému. Jakmile vyjedeme z lesa na zasněžené louky, běžky jdou zase dolů, sněhu je málo. A tak poslední kilometry až do Jablonného šlapeme opět pěšky.

Teplota se drží celý den pod nulou, sněhová pokrývka je umrzlá, naštěstí se v minulých dnech trochu přichumelilo, takže hlavně ve vyšších polohách je příjemný prašánek :-). Dopoledne ještě chumelí a odpoledne se dokonce dočkáme sluníčka, nejvíc svítí, když sedíme ve vlaku.

Trasa sobotního výletu

Hřebenová túra s Filipem a Ondrou

Koncem března by už možná mělo být jaro. Mělo, ale není. Celý týden byl mrazivý, v úterý na Josefa se pořádně nachumelilo, první jarní den (20. 3.) se sice předvádělo jaro - svítilo sluníčko, bylo teplo a sníh rychle mizel, vzápětí se však vracejí dny s celodenním mrazem a s rekordními mrazy v noci.

Mrazivý a slunečný je i víkend týden před Velikonocemi, navíc ještě dost fouká. V sobotu 23. se přesně v poledne vydáváme s Filipem a Ondrou opět na Panské Pole, zamíříme ale tentokrát na hřeben, cílem je rozhledna Anna na Anenském vrchu. Dokonce jsme na ni tentokrát všichni vystoupali, sice foukalo, ale výhledy stály zato. Klukům se nejvíc líbila zpáteční cesta, ve stopě po skvělém sněhu to pěkně frčelo.

Velikonoční pondělí - do Neratova

Velikonoční víkend na přelomu března a dubna - dle meteorologů bude ještě zima. Sobota se nepříznivé předpovědi trochu vymkla, vyrazili jsme poprvé na tandemu - 25 km :-).

Velikonoční pondělí trávíme na běžkách už tradičně, letos to ale nebudou Jeseníky ani třeba Rychleby nebo Červenovodské sedlo, jak jsme plánovali ještě včera. Do rána se totiž pořádně nasypalo, sice to nejsou takové přívaly sněhu jako třeba v Beskydech, ale i tak se zkomplikovala sjízdnost silnic, volíme proto nejbližší možné výchozí místo - Panské Pole. I tak jsme za krátkou cestu na hory potkali dvě auta v příkopu, z toho jedno na střeše. Protože jsme letos ještě nebyli v Neratově, zamíříme právě tam - přes Mezivrší a zpět přes Vysoký Kořen. Oblačno, sněží, jen při sjezdu do Neratova se na chvíli ukázalo sluníčko, schovali jsme se před ním ale do hospody. Optimální podmínky (dle Zdeny) to rozhodně nebyly, ještě v dubnu musíme za sněhem vyrazit.



Fotogalerie: s F + O na rozhlednu
Fotogalerie: Ze Šerlichu do Rokytnice
Fotogalerie: Do Neratova
Fotogalerie: Suchý vrch v březnu