Český les se táhne od Chebské pánve na severozápadě až po Všerubskou vrchovinu, která jej odděluje od Šumavy na jihovýchodě. Délka pohoří je 80 km, jeho větší část leží na německém území. Na naší straně jsou ale oba vrcholy vyšší než tisíc metrů, a to Čerchov (1042) a Skalka (1005). Přesto, že je celé pohoří tak rozsáhlé, je poměrně řídce osídlené a turisty zdaleka ne tak navštěvované, jako třeba sousední Šumava. A co nás sem láká? Krásná příroda, voňavé lesy, historie řady zaniklých obcí, klid a čistý vzduch … Je to od nás daleko, cesta přes Prahu (hlavně v neděli) příjemná nebyla, přesto se letošní ročník toulek vydařil.

Kde budeme spát?

Když jsme loni hledali ubytování, vypadlo na nás z internetu v první řadě Rekreační středisko Rybník. Při dovolené s tandemem jsme spali v Bělé nad Radbúzou, Rybník při cestě podél hranic navštívili a líbilo se nám tam. Pak jsme ale našli ještě další možnost - penzion Pivoňka v Pivoni - to by nebylo špatné výchozí místo pro túry. V zimě jsem s majitelem začala jednat a vše se jevilo příznivě. Asi v březnu mě ale poněkud neseriózně "vyšplouchl", oslovili jsme narychlo RS Rybník a bylo rozhodnuto.

Počasí

Jak bude - to je při dlouhodbě plánované akci napínavé vždycky, v období počínajícího podzimu obzvlášť. Poslední týden před odjezdem jsme s napětím sledovali předpověď, na vybrané čtyři dny se zhoršovala den po dni. Přeháňky, déšť, oblačnost, ale poměrně teplo. V dešti se turistika provozovat dá, vezmeme si dešťoplachy - pláštěnky a deštníky a nějak to dopadne. Ve čtvrtek cestou na jihozápad stíhala jedna přeháňka druhou, ale toulky proběhly jako zázrakem téměř bez kapky deště.

Čtvrtek - Haltrava

Sraz účastníků toulek, kteří měli zájem o čtvrteční túru, byl u benzínky v Horšovském Týně v 10.30 hod. Včas tam byli snad jen Mirek s Ivou a Zdeněk s Marcelou, kteří jeli z Prahy. Nás vzdálenější trochu zdrželo "musíme to opravit" na dálnici před Prahou, na poslední tuláky jsme čekali asi do půl dvanácté. Stihli jsme tam kafe a popovídat si. Společně jsme se přesunuli do vesničky Díly, kterou Karel narychlo stanovil výchozím místem a vydali se na trochu blátivou pěšinu po hřebeni s vrcholy Haltrava, Tyrolka a Škarmanka na Vranovské sedlo a sešli do Vranova a Pivoně. Náš původně vyhlédnutý penzion nezklamal, nedostali jsme tu ani kávu či pivo. Obešli jsme místní klášter, zarostlý a zanedbaný, jen z médií víme, že se tu investuje. Po turistické zelené jsme přes bývalou obec Valtířov pokračovali zpět do Dílů k autům a před šestou hodinou jsme přistáli v Rybníku. Trochu zmatky kolem ubytování, ale teplá sprcha a skvělá večeře příjemně zakončily den.

Na vejšlap nás šlo 21, Karel, Jitka, Míla a Pepa měli samostatný program, pozdě večer ještě z Prahy přijeli Jitka s Lubošem.

Čtvrteční trasa dle plánovače měřila asi 17 km.

V pátek na nejvyšší vrchol Čerchov

Parkujeme na sedle v Caparticích, po asfaltu a posléze po panelce nás dnes na Čerchov vyráží celkem 23 tuláků. Závěr stoupání byl příjemnější - lesní pěšinou, na vrcholu mlha, která se ale po návštěvě hospůdky trochu rozplynula. Zpět zvolil horský vůdce trasu po modré na Černou Řeku, protínáme silnici od přechodu v Lískové k Caparticím a pokračujeme na Jindřichovu horu, přes Capartickou skálu, rozcestí Pod Haltravou a Sádecké skály do Capartic na parkoviště. Je příjemně, odpoledne slunečno, tepleji než včera. Počasí, jaké jsme nečekali.

Večer je náročný, v našem penzionu Na Zátiší se koná Václavská taneční zábava, hudbu slyšíme všichni až na pokojích, navíc se nahoru táhne kouř z hospody. Aby nás majitel odškodnil, nabídl nám zdarma vstup a zajistil stůl. Asi polovina skupiny nabídku využívá, zatančíme si, dáme skleničku, ale spát jdeme nakonec dřív než ostatní, kteří povídají ve společenské místnosti. Bez "špuntů" v uších bychom toho asi moc nenaspali.

Páteční trasa dle plánovače měřila asi 18 km, zúčastnilo se rekordních 23 tuláků.

Sobotní cíl - německá rozhledna a hospůdka na Pleši

Po vydatné snídani vyrážíme na trasu dnes přímo z penzionu, hranici přecházíme v zaniklé osadě Švarcava, stále po asfaltu procházíme německý Schwarzach a stoupáme k rozhledně Böhmerwaldturm na vrchu Ebene (894 m). Německé značení je trochu zavádějící, ale daří se. Užíváme pěkných výhledů z proskleného ochozu, svačíme a pokračujeme po značené trase příjemnou krajinou k přechodu Friedrichshäng - Pleš. Tady už to s Karlem trochu známe z loňské dovolené, sejdeme na Náměstí přírody v zaniklé osadě Pleš, hřbitov jsem opět neviděla, všichni už spěchali do hospůdky. A bylo tam příjemně - polévky, palačinky, kávy…, možná i nějaký ten panák, prohibice skončila.

Do Rybníku nás pak vede většinou asfaltka, procházíme další zaniklé obce, na závěr trochu prší. Všichni už se těšíme na večeři, čeká nás dnes grilovaná krkovice! Po večeři chvíli sedíme v restauraci, pak ve společenské místnosti, větší část skupiny jde ale včas spát. Ty doby, kdy jsme třeba v Lužických horách seděli a popíjeli do pozdních nočních hodin a ráno šli na túru, už dávno minuly. A že by byl v noci klid, to se rozhodně říci nedá, dole v sále jsou dnes pro změnu myslivci, vidíme je tu už druhý nebo třetí den, střelili už údajně divočáka, ráno jsme fotili hlavu dvanácteráka. Usínám zase se špunty v uších, "mcaca, mcaca" nemusím poslouchat ani bdící, natož v polospánku.

Sobotní trasa je nejdelší - asi 24 km, účast 20 tuláků.

Neděle - zbylo nás jen pár, ale nevzdáme to!

Poslední den toulek už tradičně někteří spěchají domů k vnoučatům či za povinnostmi, po snídani se všichni loučíme v Rybníku a jedenáct vytrvalců ve třech autech míří k vesničce Závist, parkujeme na parkovišti nad obcí a vydáváme se do ranního prosluněného lesa. Pramen Radbúzy, Liščí domky a stoupání na Lysou horu (869 m). Na jejím vrcholu lehce kufrujeme, těžba dřeva narušila značení. Scházíme opět do Pivoně a přes Vranov stoupáme na Vranovské sedlo a dál ke zřícenině hradu Starý Herštejn. Prozkoumáme místo, kde hrad kdysi stával a na závěr už nás čeká jen mírný sestup k bývalým Herštejnským chalupám, Liščím domkům a na parkoviště. Loučíme se a o půl třetí se vydáváme na cestu k domovu.

Poslední den toulek už tradičně někteří spěchají domů k vnoučatům či za povinnostmi, po snídani se všichni loučíme v Rybníku a jedenáct vytrvalců ve třech autech míří k vesničce Závist, parkujeme na parkovišti nad obcí a vydáváme se do ranního prosluněného lesa. Pramen Radbúzy, Liščí domky a stoupání na Lysou horu (869 m). Na jejím vrcholu lehce kufrujeme, těžba dřeva narušila značení. Scházíme opět do Pivoně a přes Vranov stoupáme na Vranovské sedlo a dál ke zřícenině hradu Starý Herštejn. Prozkoumáme místo, kde hrad kdysi stával a na závěr už nás čeká jen mírný sestup k bývalým Herštejnským chalupám, Liščím domkům a na parkoviště. Loučíme se a o půl třetí se vydáváme na cestu k domovu.

Nedělení trasa měřila asi 11 km, šlo nás jen jedenáct, počasí nám opět přálo, bylo slunečno a příjemně.

19. ročník podzimních toulek se konal 27. - 30. září 2012 Zúčastnilo se 27 tuláků, nechyběl Bad

Fotogalerie: PT 2012
Fotogalerie: PT 2012 II.
Fotogalerie: Český les 2012