Lyžování

Karel celý týden s napětím sleduje předpověď počasí, zima se letos zatím moc nepředvedla. Únor je poměrně teplý a občas prší i na hřebenech hor. Na sobotu 20. února je nakonec stav sněhové pokrývky v Krkonoších i Jizerkách celkem uspokojivý, a tak se již tradičně vydává v pátek odpoledne do Rokytnice nad Jizerou, kde společně s dalšími účastníky tradiční akce přespí v tělocvičně a v sobotu se vydávají na trasu.

Zima si letos dává na čas. Když se konečně trochu nachumelí, vychytáme si slunečné počasí a vyrážíme v pátek 22. ledna do Říček a odtud na hřeben. A stálo to za to!

Ukončení běžkařské sezóny v Jeseníkách se už stalo tradicí, poslední roky se tam ale vydává Karel také již tradičně sám. Pro mě je typický jarní sníh - ráno přimrzlý, během dne na slunci rozměklý - trochu trápení. A taky nechci být soustavně za brzdu, ať si to občas užije podle svých představ :-).

V týdnu před Velikonocemi se na horách nasypalo značné množství sněhu, počasí jaro moc nepřipomíná a láká ještě na běžky. Jeseníky? Krkonoše? Pojede někdo s námi? Přípravy jsou v pátek a sobotu trochu chaotické, nakonec se na neděli daří domluvit poněkud nesourodou skupinu běžkařů - Zdena s Honzou se těší na lanovku na Černou horu a pohodové upravené trasy na hřebenech Krkonoš, Dan s Líbou a oběma kluky by možná brali raději Jeseníky, rádi se ale přizpůsobí.

Zimní Rychlebské hory jsme poprvé otestovali v roce 2013. Téměř na den přesně se tam po dvou letech vracíme.

Předpověď počasí jasně ukazuje, že úterý bude ideální den na běžky. Chtělo by to ale vydat se pro změnu jinam, než do Orlických hor. Karel navrhuje Rychlebské hory nebo Červenovodské sedlo, a když to tak v pondělí navečer probíráme, zavolá neteř Líba z Hradce. Pojeďte s námi do Špindlu, Adámek má prázdniny… Není co řešit, jedeme do Krkonoš.

Oblíbená Karlova akce - organizátor p. Kocourek z Rokytnice n. Jizerou slibuje i tentokrát zajímavou trasu po hřebenech Krkonoš, dlouhou asi 35 km. V Danovi se pere touha dát si do těla na běžkách s tatínkovskými radostmi a povinnostmi, rozhodne za něho nedělní vyjížďka na „zdobnickém okruhu”, při sjezdu od Pěticestí si pohmoždil rameno, to za týden, který zbývá do přejezdu Krkonoš, nevyléči.

Konečně trochu nachumelilo, v noci na úterý pěkně mrzlo a předpověď slibuje sluníčko. Ideální podmínky na první běžky. Ráno Karel pořádně roztopí kotel, aby měl malý Vítek teplo (je mu dnes už týden!), a dopoledne se vydáváme na hory. Chvíli řešíme, zda Říčky nebo Panské Pole, nakonec vítězí druhá varianta.

Běžkařská sezóna byla letos hodně slabá, ale jeji tradiční zakončení v Jeseníkách si Karel neodpustil :-).

Jubilejní 40. ročník přejezdu Krkonoš jsme s tátou pojali jako jednu z velice mála příležitostí užít si tuto zimu aspoň trochu běžkování.

Po nedělním výletě do Krkonoš si Karel vyhlídl ještě čtvrtek - slunečný den zatím s nejvyššími teplotami. Odmítla jsem ho doprovodit, ale to mu vůbec nevadilo, vyrazil klidně sám :-).

Pro Zdenu, Honzu a mě to určitě byl poslední výlet s běžkami, na několik měsíců je (možná i rádi :-)) odložíme. Jen Karel se nějak nemůže sžít s myšlenkou, že by ještě nepodnikl svou oblíbenou cestu za posledním sněhem do Jeseníků, aby si z Koutů nad Desnou vyšlápl na Praděd. Což o to, sněhu je tam určitě letos ještě dost.

Známe je výhradně z podzimních pěších akcí, na chatě Paprsek jsme už byli několikrát, poprvé při Podzimních toulkách v roce 1995, později ještě při přechodech s Bouhoušem. Zaujalo nás tu zajímavé značení tras pro běžkaře a příjemný terén, posledním impulsem byl článek na webu ePastorek.

Koncem února u nás sníh téměř zmizel, první březnový víkend trávíme s Janou a Karlem obě odpoledne usilovnými pěšími vycházkami po okolí. Běžkování ale nevzdáváme a čekáme na pravou chvíli.

Po loňské pauze se letos Karel s Danem opět vypravili do Rokytnice nad Jizerou na tradiční přejezd Krkonoš.