Bydleli jsme na zámku aneb Oderské vrchy a Poodří


Ve dnech 30. dubna až 3. května jsme se vydali s Bohoušem poznávat Oderské vrchy, Poodří a okolí. Ubytování pro nás zajistil na zámku v Bartošovicích, v místní jídelně jsme měli objednané snídaně i večeře, v dalších prostorách zase možnost večerního posezení, hned naproti zámku byla k dispozici i cukrárna, nic nám tady nechybělo, přesto jsme se na zámku moc nezdržovali, měli jsme totiž hodně nabitý program.

Čtvrtek 30. dubna

Kolem poledne jsme se ubytovali a vyrazili na první vyjížďku podle Bohoušem připraveného návrhu - nejprve travnatými pěšinami a prašnou cestou, posléze po asfaltu - přes Studénku do Bílovce, dále přes další obce (Tísek, Výškovice, Pustá Polom a Kyjovice) do Klimkovic. Tady jsme si nejdřív prohlédli lázně, které byly do našeho příjezdu asi celkem poklidné, zároveň s námi tam ale dorazilo hejno mistních čarodějnic, tancovaly a zpívaly, takže bylo chvíli na co koukat. Následoval přesun do města Klimkovice na pivo a pomalu jsme se vraceli do Bartošovic. Celkem jsme ujeli asi 58 km.

Pátek 1. května

Autobus nás po snídani zavezl do Moravského Berouna, protože byl 1. máj, sledovali jsme chvíli cvrkot na náměstí - dechovka vyhrávala a starosta uváděl program. Taneční skupiny a mažoretky jsme už ale neviděli, protože jsme šlapali přes Noberčany směrem k vojenskému prostoru Libavá. V městečku Libavá nás šokovalo nesmírné množství cyklistů, raději jsme rychle projeli podél běžně uzavřených vojenských lesů, zastavili se u zrekonstruovaného kostela, který jediný zůstal zachován z obce Stará Voda. Poté jsme pokračovali rozkvetlou jarní přírodou do Budišova nad Budišovkou. Protože bylo poledne, nahrnula se větší část skupiny do hospody na náměstí, my jsme ale zamířili na pravou italskou pizzu, kterou nám upekl pravý Ital. Byla výborná, jen některým cyklistům by k ní asi chybělo pivo. A zase na kola - k přehradě Kružberk, Jánské Koupele, přes malebné a kopcovité vesničky do Vítkova, další zastávka ve Fulneku, pak po turistické podél Husího potoka do Bartošovic ještě s jednou zastávkou na pivo. Celkem cca 86 km.

Sobota 2. května

Třetí etapa začínala jako horská - autobus nás vyložil na Visalajích, odtud jsme se přesunuli (kola jsme vzhledem k terénu z části tlačili do kopce nebo vedli) na Bílý Kříž a Gruň s dřevěným kostelíkem. Cestou se otevíraly krásné výhledy - na Lysou horu a další malebné beskydské kopce a údolí. Z Gruně následoval pohodový sjezd přes Jamník do Řečice, poblíž vodního díla Šance. Nepříliš milé překvapení nás na tandemu čekalo v závěru sjezdu - nesympatický zvuk - sssssss - signalizoval defekt - praskla nám duše u zadního kola. Oprava díky ochotným pomocníkům byla rychlá, brzo jsme mohli pokračovat na přehradu a do Ostravice, kde jsme si v hospodě U řeky neodpustili kyselicu a k ní nezbytné pivo, další cesta vedla do Frýdlantu nad Ostravicí, Čeladné, Kunčic pod Ondřejníkem (dřevený pravoslavný kostelík), Frenštátu pod Radhoštěm (cukrárna), přes Hukvaldy do Příboru, který byl poslední občerstvovací zastávkou. Počasí nám už třetí den přálo, i když sobota byla asi nejchladnější, zvlášť dopoledne ve vyšších polohách. Štramberk a Kopřivnici jsme pro dnešek vypustili a dojeli na kole opět až k zámku - celkem asi 84 km.

Neděle 3. května

Ráno jsem se rozhodla (a Karel to respektoval), že už bylo cyklistiky dost a připojili jsme se k pěšákům, abychom posílili jejich nevelkou skupinu. Autobus nás vyložil ve Štramberku, a protože byl naplánován jen pěší přesun do Kopřivnice, kde byl na 15 hod. domluvený odvoz, měli jsme dost času projít místní naučnou stezku, prohlédnout si město, vystoupat po četných shodech na věž Trúbu a posedět na zahrádce Pivovaru na náměstí. Pak jsme už jen vyšlápli na Bílou horu, shlédli široké okolí z rozhledny a sešli do Kopřivnice. Počasí bylo teplé, slunečné, připomínalo spíš červen než počátek května.

Na fotky se můžete podívat také na stránkách Bohouše.

Fotogalerie: Bydleli jsme na zámku - Oderské vrchy 5/2009