Na hrad Cimburk
V pátek 6. října se většina účastníků schází přesně dle plánu v 10 hodin na parkovišti v Koryčanech. Chybí jediné auto - dva mladé páry ze Slatiny, které nominoval Olda. Přijíždějí později a na trasu se vydávají sami, navíc ještě v opačném směru, než větší část tuláků. Ale... já být po noční směně, jako jeden z mladých mužů, budu pátek trávit v posteli, ne na túře :-).
Z parkoviště mírně stoupáme po zelené TZ na Vršavu, cílem je zřícenina hradu Cimburk. Překvapila mě tím, jak je rozsáhlá. Hrad byl založen už kolem roku 1330 v duchu francouzské gotiky (údaje ze stránek o hradu). Když si vše řádně prohlédneme, pokračujeme na trase, zelenou vystřídá modrá a odpoledne scházíme zpět na parkoviště. Cestou dolů ještě potkáváme skupinu ze Slatiny. Počasí je celkem příjemné, přeháňky jsme čekali, jsou ale jen mírné, svítí dokonce i sluníčko.
Společně pak z parkoviště míříme do Buchlova, vybrali jsme tu ubytování v penzionu Buchlovský dvůr nedaleko známého hradu. Věřím, že tentokrát se výběr ubytovacího zařízení povedl :-). Máme k dispozici celý příjemný a nově zařízený penzion se společenskou místností a lednicí, naplněnou burčákem a dobrým bílým vínem. Hned naproti je stylová hospůdka, tady jsme domluvili večeře. Chvíli tam po jídle posedíme, pak povídáme a popíjíme v penzionu. Dlouho jsme se neviděli, je o čem :-).
V sobotu tradičně na nejvyšší vrchol - Brdo
Po snídani v apartmánech se vydáváme na trasu do slunečného dopoledne. Nedaleko penzionu je vrch Modla, míříme sem ke kapli sv. Barbory. Byla postavena koncem 17. století v raně barokním stylu, stojí na místě raně gotického kostelíku z počátku 15. století, zasvěceného stejné patronce. Následuje sestup na Čertovo sedlo, přes další kopec míříme do obce Salaš, na jejímž okraji je památník místním obyvatelům, kteří zahynuli za dramatických okolností v posledních dubnových dnech r. 1945. A pak už jen stoupáme listnatým lesem na nejvyšší vrchol. Cestou začíná trochu pršet, u kamenné rozhledny z roku 2004 je zase pěkně.
Na další trase nás ale mírný déšť doprovází na Vlčák a pak ještě při mírném sestupu ke Staré Huti (my s Karlem po červené,většina po zelené TZ, někteří se nám dokonce cestou ztratili :-)). Na závěr ještě Buchlovský kámen, tady už je zase krásně slunečno a postupně nás sem dorazilo jen šest tuláků. U večeře se ale scházíme všichni - i Jarča s Mílou, kteří dnes absolvovali individuální program (hrad Buchlov i zámek v Buchlovicích) a později dokonce i Honza s rodinou - ten si letošní toulky zkomplikoval dokonce nezbytnou návštěvou nemocnice v Uherském Hradišti.
Nedělní kulturní vyžití
V noci dost vytrvale prší, na plánovanou túru se už nikomu moc nechce. Po společném fotu u penzionu jedou někteří už domů (již tradičně Jitka s Pavlem a s nimi Míla, i Zdena s Honzou - není mu ještě dobře). My ostatní míříme na hrad, prohlídka je ale plánovaná až před desátou hodinou, čeká na ni jen Iva s Jakubem. My si prohlédneme nádvoří a přilehlé prostory a přesouváme se do Modré. Prohlídka archeoskanzenu - opevněná velkomoravská vesnice z 9. století a expozice Živá voda. Pak dobrý oběd a ještě procházka do Velehradu. Je to nejznámější poutní místo, obejdeme zajímavé církevní stavby - především baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, tady si prohlédneme i velkolepý interiér s nádhernou výzdobou. Na závěr už jen kafe s geniálním čokoládovým dortíkem v místní cukrárně a můžeme se vydat na cestu domů.
24. ročník toulek se konal ve dnech 6. - 8. října 2017, celkem 22 účastníků, Rica nechal Pavel letos doma (očekával prý počasí, že by ani psa nevyhnal)
Fotogalerie: PT 2017 fotky Jany a Pavla
v