Ubytovali jsme se v penzionu Omikron v Jiřetíně p. Jedlovou. Po dva dny malebné Lužické hory - v pátek Křížová hora s křížovou cestou, Jedlová hora (třetí nejvyšší hora), v sobotu zřícenina hradu Tolštejn a nejvyšší hora Luž, v neděli Pravčická brána v Labských pískovcích, předtím ještě plavba na lodičce Tichou soutěskou. Počasí nám všechny tři dny mimořádně přálo, až na sobotní ráno, kdy lehký deštík odradil od stěžejní túry některé slabší povahy, dosud nedostatečně zocelené opakovanou účastí na těchto akcích. Daly přednost liberecké zoologické zahradě a podobným kratochvílím.
Vzhledem k této skutečnosti a jistě i z důvodu, že sobotní túra patrně neuspokojila svou náročností většinu tuláků, kteří ji absolvovali, došlo k politováníhodné situaci ve večerních hodinách. Celá skupina tuláků přetáhla určenou večerku, popíjela různé, většinou alkoholické nápoje a někteří jedinci povykovali a bavili se téměř do ranních hodin. Důsledkem byly nedělní pobledlé obličeje některých tulaček, netknutá snídaně Zdeny B. a její nezapomenutelná poučka pro další ročníky toulek - "když vím, že mám podat výkon, tak večer nepiju!" (je zajímavé, že těmito slovy autoritativně a nekompromisně kárala svoji kolegyni tulačku stěžující si na lehké bolesti hlavy neznámého původu již v sobotu ráno a tentýž den večer na ně ve víru dění sama nějak pozapomněla). Kladným příkladem především pro výše jmenovanou ale i další výtržnice (případně výtržníky) by mohla být tulačka Míla S., která byla viděna již za ranního kuropění dávno před snídaní, jak prováděla rozcvičku v lůně přírody. Nebylo by možná od věci pravidelné ranní rozcvičky na podzimních toulkách zavést.
6. ročník se konal ve dnech 17. – 19. 9. 1999 počet účastníků – 34Fotogalerie: PT Lužické hory 1999