Jedná se o další z Bohoušových expedic - tentokrát Expedice osídlením povodí Orlic (22. etapa) - viz informace.
Českou Třebovou a její okolí nezvolil Bohouš tuto sobotu náhodou, konala se tady totiž právě tradiční Kateřinská pouť, tudíž jsme výšlap zahájili i ukončili právě na ní. A právě jabkance jsou pro tuto oblast typickou lahůdkou, jsou to placky připravené jen z vařených osolených brambor (zemských jablek). Brambory se umelou na masovém strojku a pak se těsto v dřevěných dížích dřevěnými tlouky důkladně zpracovává (práce pro chlapy), až je hedvábně hladké, přímo na plotně se pak upečnou placky, naplní sladkým tvarohem, omastí máslem, pocukrují a teplé podávají. Našli jsme hospůdku s kuchyní, kde o pouti jabkance připravují, Bohouš uplatnil svůj šarm na šéfovou týmu, který údajně zpracovával 10,5 q brambor právě pro sobotní pouť, mohli jsme ochutnat (bez toho, abychom si vystáli značně dlouhou frontu), vyslechnout krátkou přednášku a dokonce nahlédnout do kuchyně. Pak ještě Bohouš poskytl krátký rozhovor Českému rozhlasu :-) a už jsme pokračovali dle naplánované trasy, která nás zavedla nejprve k blízké kapli Svaté Kateřiny, pak jsme konečně opustili město.
Trasa vedla z České Třebové přes Rudoltičky, Hliníky (obě místa dnes už patří k městu), rozsáhlými voňavými lesy směrem ke Skuhrovu, kde začínají Třebovské stěny. I když bylo od rána příjemné slunečné počasí, tady vzhledem k vyšší nadmořské výšce byla mlha, tudíž se očekáváné výhledy nekonaly, a tak jsme pokračovali přes Lhotku a Parník zpět do České Třebové. Bohouš nám trasu zpestřil informacemi o jednotlivých místech, dokonce přečetl i několik pověstí, které se k nim váží. Celkem jsme nachodili téměř 20 km, skončili opět na pouti, ale ta už byla v odpoledních hodinách hodně přelidněná, raděj jsme našli hospůdku pro pozdní oběd a vyrazili domů.
Fotogalerie: Na jabkancové pouti