Pro první běžkařský průzkum Rychlebských hor volíme ale jinou trasu, na tu Markétinu určitě taky dojde. Ze soboty na neděli byla opět dost mrazivá noc, celý víkend má foukat svěží vítr, Karel se snaží podle toho vybrat trasu. A podařilo se mu to. Možná také, že jsme si na vítr už v letošním březnu zvykli.
Zaparkujeme ve Velkém Vrbně (spali jsme tu na přechodu Rychlebských hor v roce 2011) a za chvíli už stoupáme k chatě Paprsek. Hned za vesnicí nastupujeme do nažehlených stop, stoupání je celkem mírné, stačí přímáznout a za chvíli jsme u chaty. Na občerstvení je ještě brzo, nejdřív musíme sníst vlastní zásoby (a podat nějaký výkon :-)), zastavíme se tu při zpáteční cestě. Nastudujeme jen připravené okruhy a ještě si pak necháme trochu poradit od náhodně osloveného běžkaře. Jednotlivé okruhy jsou zajímavě pojmenované, a tak naše nedělní pohodová trasa vede chvíli po okruhu Pralinka, přejdeme na na Malý Šengen, na nejvyšší horu Smrk nás dovede Pohádka. Pak pokračujeme k Císařské boudě a zpět k Paprsku. Tady se na závěr občerstvíme, na radu běžkařky z trasy si dáváme kynuté borůvkové knedlíky a čaj - poradila nám dobře :-).
A pak už jen tříkilometrový sjezd zpět do Velkého Vrbna, na můj vkus to frčelo až moc, ale zvládla jsem to. Zato zledovatělý okraj silnice přímo ve Velkém Vrbně kousek od parkoviště se mi málem stal osudným. Uhýbala jsem projíždějícímu autu a než jsem se omrkla, spadla jsem na zem jako hruška. Naražená levá ruka a boule pod kolenem mě trochu otrávily, ale ne nadlouho, zážitky ze slunečného dne na skvělém sněhu a v luxusně upravených stopách jsou silnější. Do Rychlebských hor určitě zase vyrazíme!
Trasa nedělního průzkumu části Rychlebských horFotogalerie: Rychlebské hory