Letos v červenci, v den mých narozenin (ani to nebyly kulatiny), mi mladí přišli popřát a Dan mi podává svůj telefon - co to? Kdopak tam je? Ohlásil se Danek a prý, že si mám vybrat - buď poletím jen s ním nebo ve čtyřmístném letadle a můžu si někoho vzít s sebou. A můžu si vybrat, kam chci letět! Nakonec ještě sám doporučil to větší...
Let jsme plánovali už někdy v srpnu, z technických důvodů se ale termín odložil, září moc příznivé počasí nenabízelo, dočkali jsme se až 17. října. Předpověď slibuje slunečné počasí, poletíme! Karel nekompromisně odmítá, zájem ale projevila Jitka a třetí do počtu je Dan, což se ukázalo jako výhodné - na letiště do Dvora Králové nás doveze, o nás obě se postará a ještě pak za letu fotí a pořizuje videa.
Na letišti se potkáme s Dankem (předvede nám svůj větroň, chystá se ho uložit na zimu), přijede za námi i Irena, které jsem až cestou sem z auta poslala SMS, chvíli sedíme venku a povídáme. Je skutečně krásný den, jen trochu opar, takže viditelnost úplně ideální asi není. Nebo se to zdá jen mně? Po chvíli na ploše přistává malé letadlo - tím prý poletíme. Vystupují rozesmátí účastníci vyhlídkového letu, vymění se piloti, doplní pohonné hmoty y můžeme nastoupit my.
Trochu problém byl nastrkat nás vůbec dovnitř, hlavně mě, ale díky Dankovi se to podařilo. Ještě připoutat a za chvíli už se rozjíždíme po travnaté ploše a brzo startujeme. Rychle stoupáme do výšky a nestačíme ani koukat - pod námi nejprve Kuks, vesnice a města se střídají s podzimně vybarvenenou krajinou - vpravo v dálce Orlické hory. My ale míříme ke Krkonošům. Pod námi je velké město - Trutnov, paneláky jako kostičky stavebnice. Vrchlabí, Jánské Lázně... Pilot upozorňuje - vlevo je Černá hora! A před námi Sněžka, tu poznám i já, blížíme se k ní. Pod námi zelené kožichy smrků na krkonšských kopcích, zdá se to nekonečné, než hory přeletíme, brzo ale další výhledy - přehrady v Jizerkách - Souš a Protržená... A už je tu Liberec, Jitka vidí Horní Hanychov a pak to přijde - Ještěd! Velkým obloukem kroužíme nad vysílačem, působí to až neskutečně.
Ve vzduchu jsme byli celou hodinu - ještě jsme letěli nad Českým rájem - Trosky, Hrubý Rohozec, ... a pomalu se vracíme zpět, přehrada Les Království, vlevo Dvůr Králové a už je tady letiště. Přistání je poměrně rychlé, chvíli to s námi hrká a než se vzpamatujeme, jsme na zemi. Irča nás čeká tam, kde jsme ji opustili a fotí, Danek nám zase pomáhá z letadla. Bylo to úžasné, díky za fantastický zážítek!
Fotogalerie: Vyhlídkový let