Cílů jsme měli několik - především Trojmezí, láká nás už delší dobu, v květnu letošního roku se nám v Ostravě moc líbila cyklostezka podél Ostravice, kousek jsme jí projeli s Bárou. A pak ještě nově vznikající CT 10, která sleduje tok řeky Olše (polsky Olza), pramení v Polsku, protéká téměř celou oblastí Těšínského Slezska, často tvoří hranici a severně od Bohumína se vlévá do Odry. Při plánování trasy jsem se trochu rozmáchla, chtělo to alespoň pět dnů, ne jen tři :-).
Neděle - Ostravice a vyhlídková trasa do Komorní Lhotky
Na cestu se vydáváme v neděli ráno rychlíkem v 8.40 z Ústí nad Orlicí, přestupujeme v Přerově a pak ještě v Ostravě - Svinov. Startovat budeme v Ostravě - Kunčicích, nádraží je blízko řeky i cyklostezky, nemusíme bloudit ulicemi města. Původně jsem vybírala přímý vlak do Ostravy, jenže spoje označené EC nebo EX sice berou kola (s povinnou rezervací), s tandemem bychom ale měli smůlu. Zase jsme o něco chytřejší.
Po půl dvanácté konečně vystupujeme z příměstského vlaku v Kunčicích - to by bylo cestování! Podlaha oddělení pro kola navazuje na nástupiště v jedné rovině. Schodů jsme si pak užili ještě dost, než jsme se konečně ocitli před budovou nádraží. Trochu nás oba šokuje teplota - je léto! Po studeném konci prázdnin i rozpačitém počátku září je to trochu překvapení, odkládáme svršky, připevníme bagáž, sedáme na tandem a hurá k Ostravici. Za chvíli už projíždíme místem, kde jsme s Bárou z cyklostezky odbočovali do Hrabůvky (jeli jsme ale po proudu řeky, my dnes míříme opačným směrem). A zase se zastavujeme u půjčovny kol, koloběžek i tandemů, majitel nás překvapivě poznává a pořizuje si foto našeho dvoukola. Já jsem nějak fotit zapomněla :-). Testujeme ještě občerstvení, ale moc se nám to tu nezdá, pokračujeme směrem k jihu.
A je to paráda - luxusní asfaltová cyklostezka, řeka a zeleň, vlevo haldy a vpravo důl Paskov, na stezce je dost cyklistů, krásná zářijová neděle vylákala i ty sváteční. Před Frýdkem-Místkem se rozhodujeme, jestli si pohodovou trasu zpestříme šlapáním do kopce, na mapě jsem našla dvě rozhledny, které by stály za návštěvu. Obě jsou ale trochu mimo trasu, tolik času bohužel nemáme a kopců si v podvečer užijeme ještě dost. Místo toho najdeme skvělou hospodu Ondráš a po dobrém obědě míříme na Zámecké náměstí a k frýdeckému zámku. Ještě za městem pokračuje cyklostezka, zanedlouho se ale nenápadně změnila v lesní pěšinu. Dáme na radu místních cyklistů a úsek objíždíme přes Hodoňovice a Pržno, za ním se teprve vracíme k řece, která nás dovede do Frýdlantu.
Končí pohodovější část dnešní etapy - budou kopečky! A je jich dost, do Komorní Lhotky, kde spíme první noc, dorazíme už téměř za tmy. V Borové před Malenovicemi se krátce zastavujeme v hospodě, nad obcí najíždíme na CT 46, která nás dnes dovede do cíle. Vyhlídková trasa - obce Krásná, Raškovice, řeka Morávka - nádherně zvlněná krajina, zprava vrcholy Beskyd včetně nejvyšší Lysé hory. Letní počasí umocňuje dojem z krásné trasy.
Pondělí - Hrčava, Trojmezí a nejvýchodnější bod ČR
A taky kopce, vedro, CT 46, 56, 561 a na závěr 10… Na cestu se vydáváme po snídani v hotelu Säntis, ještě není ani devět hodin a už je krásně. Vrch Godula nás sleduje při průjezdu Komorní Lhotkou a Smilovicemi, obě obce leží nedaleko Třince, je tu nová výstavba rodinných domů. V Gutech se zastavujeme u dřevěného kostela Božího těla, byl postaven v 16. století jako luteránský. Cesta střídavě stoupá a klesá, pracně nastoupanou výšku za chvíli ztrácíme a musíme makat znovu, občas z tandemu dolů a tlačit. Milíkov, Bocanovice - vlevo téměř vidíme na trasu, kterou pojedeme odpoledne, že bychom si tu dřinu ušetřili a strávili část dne někde u kávičky nebo na lavičce? Nepřipadá v úvahu.
Míříme do Mostů u Jablunkova, centrum obce ale míjíme a zkratkou stoupáme k silnici na Hrčavu. Zase pár houpaček a jsme konečně tam. Rychlý pozdní oběd a vyrážíme k Trojmezí. Je to jen dva kilometry, to bude pohoda. Nebyla - nikdo nás nevaroval, když sjíždíme snad víc než kilometrový úsek z prudkého kopce, téměř mě obcházejí mdloby z představy, jak budeme v tom vedru tlačit tandem zase zpět nahoru. Pár fotek pořídíme na Trojmezí, trochu zadýchaná pak fotím ještě dřevěné domy a kostel na Hrčavě a podél polské hranice projíždíme další krásný úsek k Bukovci. Začíná trochu bouřit, osobně bych si návštěvu nejvýchodnějšího bodu ČR klidně odpustila, ale Karel je jiného názoru - vedeme tandem po travnaté pěšině kolem rašeliniště naučnou stezkou, naštěstí to není daleko. A zase CT 56, kterou jsme dopoledne opustili v Bocanovicích, teď nás dovede do Bukovce, nejvýchodnější obce. Cestou se připojuje konečně CT 10 - nově značená cyklotrasa podél Olše (Olzy), značení nás ale ještě dnes i zítra dost potrápí :-). Písek, Jablunkov, Návsí, Hrádek a konečně Bystřice - místo našeho druhého noclehu. Luxusní ubytování, výborná večeře, pro mě malý Radegast, pro Karla dvě deci červeného a… dobrou noc!
Úterý - Český Těšín, Cieszyn, Darkov a do Bohumína k vlaku
Po vydatné snídani opouštíme penzion Stadion v Bystřici a necháme se vést značením CT 10 do Třince. Tam se ale desítka ztrácí, pokračujeme po silnici, je sice dost frekventovaná, naštěstí má dostatečně širokou krajnici. Těsně před Českým Těšínem přijíždíme zase k řece na cyklostezku, která nás dovede do centra města. V IC nás velmi ochotná paní poinformuje o polském Těšíně, doporučí kavárnu, dokonce nabídne pohlídat tandem, abychom se mohli podívat za řeku na Góru Zamkowu k Piastovské věži a starobylé rotundě. Jen o cyklostezce nemá ani potuchy. A tak se opakuje situace z Třince, při výjezdu z města cyklotrasu ztrácíme. Měli jsme v úmyslu zastavit se v Archeoparku Podobora v Chotěbuzi, je prý ale zavřený. Do Karviné přijíždíme zase po hlavní, sjíždíme k lázním Darkov, je tu zajímavý obloukový most z r. 1925, dnes už slouží jen pěším a cyklistům.
Následuje pro dnešek nejkrásnější úsek - zase luxusní cyklostezka přímo po břehu Olše, většinou po protipovodňové hrázi, značená je jako CT 6257. V Koukolné před Dětmarovicemi zastavujeme u hospody, ale nevaří tu, šlapeme dál - kolem elektrárny a zase k řece, teď už naposledy, cyklotrasa se od ní odklání a vede nás už po polních cestách k Bezdínku a dál do Dolní Lutyně. A zase kufrujeme, někde jsme přehlédli značení a jedeme kalužemi a nakonec téměř neprůjezdnou blátivou cestou pod železničním mostkem. V blátě jsme ale kupodivu neskončili, v Dolní Lutyni konečně hospoda, už máme oba hlad. Když sedíme na kryté terase nad smaženým vepřovým řízkem, spustí se pořádný liják. Zase jsme měli jednou kliku, kdybychom obědvali dřív, chytil by nás déšť někde na té blátivé cestě :-). Po dešti už míříme zase po krajnici do blízkého Bohumína k vlaku. Čekají nás dva rychlíky, na přestup v Přerově máme jen deset minut, vyšlo to skvěle. V Ústí nad Orlicí jsme před půl osmou, domů přijíždíme už potmě.
Trasy a kilometry: neděle - celkem 85 km, z toho 26 ráno k vlaku pondělí - 76 km úterý - 89 i s večerní cestou z Ústí n. Orlicí domůFotogalerie: Těšínské Slezsko